Aneb jak to všechno začalo :-) ...

 

     Vždy jsem měla ráda zvířata ať už to byli pejsci nebo kočičky či cokoli živého. Ale zmíňka o plemeni čínský chocholatý pes se mi poprvé do rukou dostala v mých 15-ti letech. Tehdy jsem zrovna ležela v nemocnici po operaci slepého střeva a náhodou jsem si sebou vzala knihu od paní Libušky Brychtové s názvem NAHÁČI, kterou jsem měla půjčenou z knihovny. Po přečtení této knihy se mi toto plemeno ohromně zalíbilo a tak jsem zjišťovala další dostupné informace o tomto plemeni. Bohužel se mi tehdy nepodařilo přesvědčit rodiče, že čínský chocholatý pes je to pravé  (rodiče preferovali vždy německého ovčáka a nikdy neměli ani výstavní či jiné ambice v kynologii ) a tak jsem zůstala jen u obrázků a snění, že si jednoho dne takového pejska pořídím. 

 

     V roce 2009 jsem se dozvěděla od mamky, že její vedoucí má dceru, která toto plemeno vlastní. Tehdy jsem však netušila, že ta dcera má i vlastní chovatelskou stanici a zábývá se chovem čínských chocholatých psů v pravém slova smyslu. 

 

    V roce 2011 jsem se rozhodla již zmiňovanou dceru ( Michaela Szurmanová) kontaktovat a navštívit jí v její CHS s názvem z Jasné Hvězdy :-).  A tak jsem poprvé na vlastní oči viděla jak takový pravý číňánek vůbec vypadá. Byla to láska na první pohled :-).

 

Ch.Enriquillo Avokaduh, Timmy z Jasné Hvězdy a  štěňátka z vrhu Y z Jasné Hvězdy)

 

     V listopadu téhož roku jsem se odstěhovala s přítelem do bytu a nastalo velké hledání vytouženého psíka. Napsala jsem do několika chovatelských stanic, zda mají v plánu štěňátka a nakonec se mi ozvala paní Lešikarová z CHS z Pavlůvky, že plánují a pokud se to uskuteční tak se mi ještě ozve. 

 

     V březnu 2012 mi na e-mail přišla zpráva: Narodila se nám štěňátka. Pokud ještě máte zájem, ozvěte se.  A tak se i stalo. Původně jsem hrozně chtěla PP fenku, ale nakonec jsem se rozhodla pro PP pejska.  A Chukky mě oslovil hned z fotky ve svých 3 dnech. Tak jsme se rozhodli 29. 4. , že se na něj pojedeme podívat.  Zalíbil se nám natolik, že bylo jasné, že toho prostě chceme. 

 

     Den D nastal 26. 5. kdy jsme si už našeho Chukkyho pro nás Charliho konečně mohli odvést domů :-).

 

  A tak se splnil můj dětský sen :-).

 

     Tak jak jsem si myslela, že budeme chodit hlavně na výstavy to spíše vypadá, že se budeme více věnovat agility. Charlie je hrozně aktivní pejsek a chvilinku neposedí, proto si myslím, že tohle pro něj bude ideální. 

 

Co bude, ale dál se uvidí. Plány do budoucna sice jsou, ale necháme se překvapit.

 

Marie Szturcová